Discworld budoucnosti ?

středa 20. leden 2010 21:40

Klaus: Budoucnost ať si řeší sci-fi. Zabývejme se dnešními problémy a ne tím, co bude za sto let, vyzval v novoročním projevu prezident Václav Klaus. Takto svého čtenáře hned na své titulní straně oslovily weekendové  LN 2.-3. ledna 2010. Oslovily jej a znejistěly.  Tak nevím – je moudré číst z novin více než prvou stranu, když tvrdí něco jiného než strana desátá, přinášející plné znění prezidentského projevu? Tam totiž najdeme naopak titulek „O budoucnosti rozhodujeme už teď“. Takže kdo by měl mít naši budoucnost „v popisu práce“? My nebo ona „sci-fi“?  A jakou budoucnost ? A odkdy?

Discoworld budoucnosti ?

Klaus: Budoucnost ať si řeší sci-fi. Zabývejme se dnešními problémy a ne tím, co bude za sto let, vyzval v novoročním projevu prezident Václav Klaus.“

     Takto svého čtenáře hned na své titulní straně oslovily weekendové  LN 2.-3. ledna 2010. Oslovily jej a znejistěly.  Tak nevím – je moudré číst z novin více než prvou stranu, když tvrdí něco jiného než strana desátá, přinášející plné znění prezidentského projevu? Tam totiž najdeme naopak titulek „O budoucnosti rozhodujeme už teď“. Takže kdo by měl mít naši budoucnost „v popisu práce“? My nebo ona „sci-fi“?  A jakou budoucnost ? A odkdy?

      Titulek ani mezititulky, pravda, nevymýšlel sám řečník. Hrdě se k nim hlásí redakce LN. Možná je tvořila ve spěchu, možná cíleně úderně. Snad ale LN prominou blogaři začátečníkovi, jehož přijaly pod svoje křídla, hned zkraje kritickou poznámku k nim samotným. Chápu na jedné straně potřebnost úderného titulku – na straně druhé, neměly by si snad nadpisy, alespoň v rámci jednoho čísla novin, protivořečit. Nebo naopak měly?

 

       Ale věnujme se spíše obsahu sdělení, než titulkům.  O jaké budoucnosti rozhodujeme tedy už teď? A jaký časový úsek označuje pan president slovíčkem „teď“? V samotném projevu se lze zachytit jediného časového zpřesnění :“…dělejme dnes, zítra, pozítří to nejlepší, co umíme. Co bude za sto let, nechme spisovatelům sci-fi literatury…“.  Pan president to jako politik, řečník a spisovatel zřejmě myslel jako básnickou nadsázku. Nesdělil nám ale, kdo by měl mít nejspíš na starosti onu budoucnost,  mezi pozítřkem a sto lety. Státníci, politici, lobbisté, občanské iniciativy, církve?  Nebo snad podle pana Jana Wericha, „ Slovutní mistři, páni magistři, páni docenti geologie, filosofie, biologie …nemocí zjevných, nemocí zhoubných, nemocí latentních, vynálezcové věcí patentních, …. Magnificence, zkrátka inteligence…“?

 

     Věta z prezidentského projevu „…nežijeme z benevolence minulých generací a nedlužíme nic těm budoucím.“ zní sice pregnantně a hrdě a brnká na strunu našeho sebevědomí, ale opět ji můžeme brát jen jako básnickou nadsázku. Výstavná města, uhelné doly, Škodovy závody či Vltavskou kaskádu (ať si o ní myslíme, co chceme) sice naši předkové  stavěli hlavně pro sebe, ale nejspíš i pro své děti a vnuky. Nikoliv jen z důvodů morálních, prostě v souladu se základním biologickým pudem péče o potomstvo. Bez tohoto výhledu do budoucnosti by nebylo ani kulturních plodin a domácích zvířat, neměli bychom ani anglického plnokrevníka, ani špičkové české pivo. Klasické vyšlechtění nové odrůdy brambor trvá přibližně patnáct let, u lesních dřevin i pár lidských generací. A také dnes měnící se světové klima tvrdě prověří použitelnost sortimentu plodin a technik, které má zemědělství k disposici. Můžeme sice nakrásně do značné míry sdílet skeptické páně prezidentovy pohledy na „Al-Gorovský humbuk“ kolem příčin klimatických změn, ale ony jsou prostě tu. I když tyto dny jsou sněhové a bílé i v Praze a Jarek Nohavica by měl nově otextovat svoji „Ladovu zimu“. Kdepak „…v Praze zima jak na Sibiři, tři centimetry sněhu a u Muzea čtyři.“. Ze svého auta jsem jich včera odklízel málem třicet. Prostě Pražáci si zase jednou nahrabali (sněhu) téměř nejvíc v republice, vyjma horalů.

    Svůj pragmatický vztah k vědě a kultuře vůbec formuloval kdysi pan president ještě ve funkci premiéra:“..když malujete a kompletně přestavujete byt, také musíte knihovnu vystěhovat na balkón…“. Nezastává ještě teď názor, že je lépe nakoupit licence a domácí vědu omezit na demonstrační minimum pro studenty vysokých škol? Nevím. Jeho tajemník by se asi bez přírodních věd vůbec obešel, přinejmenším na vývoj člověka má názor zcela jednoznačný. Jak se dozvěděli vědci na své konferenci konané v Praze loni k dvoustému výročí narození Charlese Darwina, tajemník osobně se určitě „…z opice nevyvinul.“. Jen tak mimochodem: sdělení takového typu mělo i svojí formou ve   vědecké  obci málem podobný ohlas, jako před asi dvaceti lety projev jiného tajemníka v Červeném Hrádku.

 

     Tedy -  máme odhady strategie vědy pro vzdálenější budoucnost  přenechat jen spisovatelům science fiction ? Jednou stranou – proč ne ? Koneckonců, mnozí vědci mají jako svého koníčka i její psaní. Nemusíme chodit moc daleko od „lidovek“ – vezměte jen pana profesora Jaroslava Petra. „Každá pořádná věda je obtížně rozeznatelná od magie..“, říkal prý již kdysi Arthur C.Clark. Věda nezřídka přímo produkuje i skutečnou sci-fi. To když se vědec do reality prostě netrefí nebo jí v ostrém soutěžení o prioritu svých výsledků trochu v publikaci „napomůže“. Čtenáři nejspíše vzpomenou příběh jinak špičkového korejského vědce Woo-Suk-Hwanga. Uspěl v „tvoření“ prvého klonovaného psa. Možná, kdyby se držel veteriny, byl nadále světovou hvězdou. Ale zachtělo se mu být jedničkou i v oblasti přípravy lidských kmenových buněk – a potvrzení falzifikace jeho výsledků předznamenalo konec jeho vědecké kariéry i morálního kreditu.

 

      Netuším, kam ve svém hodnotovém systému pan prezident řadí ať již spisovatele či čtenáře sci-fi. Možná do kategorie baťůžkářů, možná prostě mezi nepotřebné snílky. Ona klasická sci-fi, od Vernea přes A.C. Clarka po Asimova samozřejmě může být pro akademickou vědu inspirativní svými odhady cest bádání, technologií, „vynálezů“, ale též způsobem myšlení. Uveďme jeden z mnoha možných příkladů: v listopadu minulého roku se v Praze konal seminář programu COST (Cooperation in Science and Technology – viz můj prvý blog). Tentokrát s tématem „Molekulárního farmářství“, tedy zejména tvorby technicky či lékařsky významných ne-rostlinných bílkovin v transgenních rostlinách. Jeden z příspěvků, z německého ústavu pro genetiku a šlechtění rostlin v Gaterslebenu , dokumentoval možnost vyrábět v GM rostlinách tabáku základní proteiny pavoučích vláken. Téma to není převratně nové, již pár let existují třebas GM kozy, mající tyto bílkoviny ve svém mléce. Hledají se však technologie nejspolehlivější, levné, „společensky přijatelné“. Důvod – různé typy této bílkoviny (spidroin I, II , modifikace), zejména z pavoučích závěsných vláken, mají fantastické vlastnosti. Mez napětí vláken je srovnatelná s kevralem, ale při 7-8 násobné pružnosti. Tu pak lze ještě zvýšit při společné syntéze s bílkovinou elastinem. Jak při tom nevzpomenout na třicet let starou knihu A.C. Clarka „Rajské fontány“ ? Popisující projekt „vesmírných eskalátorů“, zavěšených na stacionárních družicích a dovolujících tak rychlou, levnou, bezpečnou dopravu nákladů i lidí  na oběžnou dráhu. Jedním z kritických prvků takové dopravní sítě byl, je a bude ovšem materiál pro lana i lešení takových výtahů. Ejhle, je tu, nejen budoucí spajdrmeni mají šanci. Ne zítra, možná ani ne pozítří – ale určitě dříve, než za sto let. A v daleko bližším časovém horizontu představují spidroiny i nadějný materiál pro obal vysoce výkonných skleněných nanovláken, pro optický přenos informací.

 

     Mají či nemají tedy vědci či jiní projektanti budoucnosti číst sci-fi ? Mezi mými kolegy i žáky jsou její nadšení vyznavači i odpůrci. Tedy – rozhodně  to není profesní povinnost, možná ani handicap .

     A to jsem ještě nezmínil literaturu typu „fantasy“, ač i tady by se dal udělat docela zajímavý průzkum. Nemám teď na mysli jen kupř  kultovní díla Tolkienova ( mezi mými žáky či kolegy  jsou jak jeho ortodoxní obdivovatelé, tak ti, jež ponechává chladnými) nebo Herbertův cyklus Duna (tak aktuální pro současný místy horký, vysychající a zasolený svět). Vědeckou komunitu samozřejmě rozčleňuje i přístup k dílům mého oblíbeného Terryho Pratchetta.

    Pratchetovská fantasy po mém soudu inspiruje vědce velmi mnohostranným způsobem. Jsme většinou až příliš specializovaní „fachidioti“ . Oceníme tedy jeho skvěle vědecko – popularizační knížky typu „ Věda na zeměploše“, psané ve spoluautorství s dílčími odborníky na fyziku, biologii a p. Ale i  v celé řadě dalších děl,, zcela nevědeckých, nutí Pratchett racionálního, leč přece jen mnohdy hravého člověka dneška k sebereflexi, bilancování, alternativnímu nazírání.Vede jej  ke  zvážení toho, nakolik je jeho racionalita oprávněná – a nakolik jej svojí vážností svazující. Tedy bránící tomu, co považuji pro úspěšnou vědeckou práci za velmi nezbytné – vytvářet nestandardní pohledy, hypotézy „dostatečně nesmyslné pro to, aby mohly být „pravdivé“.

    Máme věřit jen v promyšlený řád nebo také v nahodilý chaos kolem sebe a mnohdy i v sobě ?

 I kdybychom totiž připustili /když připustíme existenci „Velkého Designéra“, je zřejmé, že logika jeho designu má často blíže právě k pravidlům platícím na Discoworldu (Zeměploše) než na naší „Zemneploše“. Stačí se jen podívat na to, jak třebas různé organizmy v průběhu své ontogeneze vyvíjely – a ztrácely – a zase druhotně získávaly - tak důležité organely, jako jsou plastidy. A kolik tím pádem vlastně existuje buď „nezelených rostlin“ nebo „zelených živočichů“. Teď nemám na mysli různé účelové symbiózy typu řasa/houba nebo řasa/živočichˇ, ale bezprostředně vnitrobuněčné uspořádání daného organizmu. Zkoušel prostě Velký Designér „…co to udělá…“?.

 

    Na druhou stranu, nyní zcela vážně - základním, prvním a nezbytným předpokladem pro vývoj a vytvoření nových perspektivních vědeckých programů je formulace hypotézy Ta obsahuje nejen známá východiska a poznatky o které je možno se opřít, ale zejména kvalifikovaný odhad zahrnující i fantazii kam by mohlo poznání až dojít a kde by se mohlo uplatnit, využít. Teprve v druhém kroku se řeší strategie výzkumného plánu, technické, personální a finanční zabezpečení, atd., atd. Dlužno říci,

že vědci, mající schopnosti náhledu do budoucna a odvahy pro jeho formulaci a prosazení, jsou vzácné a považované koření vědecké obce, neboť jsou nezbytnou podmínkou pokroku jednotlivých věd. -  Zde skutečně neplatí: „držme se při zemi“. A blízkost akademické vědy a sci-fi může být přímo intimní.

 

    Závěrečný příklad pro dnešek?

V třetím týdnu dubna plánuje „European Plant Science Organization“ (EPSO), což je společenství sdružující špičkové evropské odborníky „vědy o rostlinách“, svoji v pořadí již pátou výroční konferenci. Bude se konat ve Finsku, přesněji v Laponsku – aspoň si za polárním kruhem mj. na vlastní kůži ověříme momentální stav světového oteplování. Téma: „ Plants  for Life“ – tedy rostliny pro život. Nikoliv pro zítřek ani pro pozítřek , ale pro další desítku let.

  Podrobněji si o tom, doufám, povíme příště.  

.

                                                                         Zdeněk Opatrný

                                              

 

Zdeněk Opatrný

AlephDisco ?20:3226.1.2010 20:32:53
Karel PavlůStaré pravdy00:1323.1.2010 0:13:10
Zdeněk Opatrnýnejen presidenti používají básnické nadsázky22:2322.1.2010 22:23:12
Jiraakpěkné..09:5721.1.2010 9:57:37
Jiří HermánekPane kolego, píšete jako vědec nebo člověk vědou se07:5921.1.2010 7:59:16

Počet příspěvků: 7, poslední 26.1.2010 20:32:53 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Zdeněk Opatrný

Zdeněk Opatrný

Blog zaměřím zejména, ale nejen, na vědu o rostlinách a na její význam pro člověka i svět. Hodlám komentovat zvláště fakta a mýty kolem moderních biotechnologií a bioproduktů.

Profesor Katedry experimentální biologie rostlin na Přírodovědecké fakultě UK Praha. Vrátil se na ni po čtvrtstoletí výzkumné práce v Akademii věd a deseti letech ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby Praha. Jeden z prvních „rostlinných biotechnologů“ v tomto státě. Vědecky pracuje, publikuje a přednáší pro odborníky i laiky, mj. jako člen klubu Skeptiků SISYFOS, spolupracuje s tiskem, rozhlasem i TV.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.